Mallorca
Mallorca
Cesta do Berlína proběhla v klídku. Příjemný zpestření je Jirkovo vstup do VIP Airport lounge v Berlíně, kde do sebe ve fajnovejch křeslech klopíme kafíčka, zákusky a dojíždíme flašku vizoura, co tam maj. Pak trochu kvapem přesun ke kontrole, tam si užijem trochu srandy s prohledáváním baťohů, jelikož někteří z nás zapíraj tekutiny, i když máme bágly našťouchlý jak malou chemickou laboratoř (gely, ionťáky, masti...) a pak hurá k naší gejtě. Ještě odbíhám zpět do Duty free a beru malýho Jágra na cestu. Sedím s Liborem a Hankou a Jágr v nás zmizí ještě před tím, než letadlo stihne narolovat. Po příletu tágem na ubytko a razíme nakoupit dobroty do nedalekýho Carefourru.
14.3.
Ráno vyrážíme do Palmy vyzvednout ty naše karbonový raketky. Týpek v půjčovně to má zmáklý a zanedlouho sedíme v sedle a potíme se do prvních serpentin nad Palmou. Líba nám ukazuje jakej je vrchař a všechny nás vočadí. Jedeme pohodovým tempem na západní pobřeží k vyhlídce na ostrov Dragonera. Tam jsme cca po dvou hodinkách. Kochačka, pauzička, dláboš, Líba po kolena v moři a valíme zpátky. První den nám to hodí příjemnejch 95 km. Večer Hanka vaří parádní Paellu s krevetama a chobotnicema.
15.3.
Plán je jasnej, jestli chcem až na sever na mys Formentor, musí to být dnes, dokud jsme ještě čerstvý a nabuzený. Čeká nás přes 160 km štreka. Cesta do Port de Polleca uteče hezky, jede se více méně po placce, střídáme se na čele a jedem hezky schovaný v balíku. Nad Pollencou se to začíná hezky zvedat. Dorazíme na první vyhlídku. Jirkovi je to málo a tak vyráží ještě na přídavek, ještě pár serpentinek nahoru k další vyhlídce. My rozumně zhodnotíme, že budem rádi, když to dneska přežijem a tak jedem dál směr mys Formentor. Dojedem až na konec k majáku a Jirka nás akorát dojede. V nohách máme příjemnejch 80 a čeká nás stejná porce zpátky. V Pollence ještě dotankujem, Kluci si daj podle jejich slov libový Amerikáno a valíme podél dálnice back home.
16.3.
Už se na nás začínaj projevovat první známky rozbití a tak volíme vejlet po rovině. Naplánováno máme cca 150 km s tím, že až toho budem mít dost, střihnem to zpátky. Valíme a nakonec zjistíme, že zktrátit už to moc nemá smysl a tak to budem muset objet celý. Hanku začíná bolet koleno a tak lehce zvolníme. Zpátky podél dálnice ale nabíráme slušný tempo a odjedem to v celkem dobrým čase.
17.3.
Den odjezdu a Líba s Hankou volí den bez kola. Líba se ráno vybíhá proběhnout s Jirkou. Potom s Jirkou a Péťou jedem na poslední etapu. Za cíl si dáváme Port se Soller. V serpentinách mě začíná bolet koleno a do Solleru dojedu už dost bolavej. Podél pobřeží pak i přes nádhernou trasu trpím jak pes a kluci na mě musí pořád čekat. Do Palmy už dojíždím stylem, že šlapu jednou nohou a tou bolavou točím naprázdno. Výlet ale stál za to, trasa byla parádně vyhlídková a dorazili jsme svůj cíl 500 km ve čtyřech dnech. Před odletem ještě rychlá "koupačka" v moří (pár rychlejch temp a rychle ven).
Cesta domů celkem peklo, z Berlína odjíždíme kolem 23:00. U Drážďan navíc chytáme bouračku, která nás zdrží cca o hodinu a půl. Do Nejdku příjezd kolem 5:00. Stálo to ale za to, výlet se povedl, počásko jsme chytli luxusní a užili jsme si ty první letošní kilometry parádně.
Kuba
Další fotky zde:
https://js01.rajce.idnes.cz/Mallorca2019/
https://liborjirk.rajce.idnes.cz/Mallorca_2019/
