Přespolní běh v Abertamech - první závodní dojmy
Datum 8. 9. 2018 mám ve svém tréninkovém deníčku označen červeně - Abertamský kros. Můj první závod v životě. Fyzicky jsem se cítil ve formě, ale můj podpůrný tým značně podcenil přípravu psychologickou. První problém nastal již při oblékání startovního čísla, které mi přišlo příliš velké a vyloženě nevzhledné. K dalšímu došlo, když jsem byl pořadatelem vyzván, abych se dostavil na startovní čáru. Nechápal jsem, co ta čára znamená a proč před ní mám tak dlouho bez hnutí stát.
Po odstartování (ačkoliv mám starty natrénované) jsem pod vlivem emocí odmítl běžet. Naštěstí jsem od svého týmu dostal rohlík, což mě zachránilo před diskvalifikací. S rohlíkem v ruce jsem tratí dlouhou 200 m pouze prošel a skončil tak na posledním místě. Zvážíme-li ale, že někteří soupeři byli do cíle doneseni, mohu na sebe být pyšný. Pro příště překonám svůj odpor ke startovním číslům a výsledek už může být pouze lepší. Mou závodní premiéru jsem si nakonec užil, počasí bylo skvělé, atmosféra také. Sešlo se nás celkem 249 běžců, mezi nejmladším (ročník 2017) a nejstarším byl věkový rozdíl 73 let.
Byl jsem samozřejmě povzbudit i své oddílové kolegy z Witte Sport Teamu a gratuluji tímto k jejich výbornému umístění (4. místo Martiny Poštové a 5. místo Františka Brožka jsou pro mě velkou motivací).
Pro pořadatele mám jedinou připomínku - na tratích doporučuji zřídit občerstvovací stanici, abych příště nemusel sahat do vlastních zásob.
(dle diktátu Jonáše Bloudka, ročník 2016, Witte Sport Team)